Dlužníků a neplatičů je v ČR opravdu velké množství. Češi se čím dál více zadlužují – půjčují si na auta, domy, elektroniku (mobilní telefony atd.), dovolené… Stoupá počet osobních bankrotů i insolvenčních řízení. U nás vládne trend, že mít dluhy je normální. Na druhou stranu se není čemu divit, vždyť stát jde příkladem, dluh Česka je rekordní a stále stoupá. Situace je dokonce tak závažná, že tento státní dluh nelze z matematického hlediska nikdy splatit! Dalším takovým odstrašujícím příkladem, jsou pohledávky velkých firem vůči státu. Velké firmy často dluží obří částky na zdravotním a sociálním pojištěním. V některých případech jde o miliardy korun! Lid si říká: „Když stát dluží, tak proč ne já?“
V podnikatelské sféře je tento problém pravděpodobně nejhorší. Pouze minimum podnikatelů a firem platí své závazky včas a v termínu. Mnohdy je to vinou zase jiného podnikatele, který mu dluží… Je to takový řetězec, který „nezná konce“. Jak na pohledávky vzniklé v podnikání? Zdarma Vám poradíme v našem článku Jak na neplatiče faktur?.
Dlužníky lze rozdělit do třech skupin. První skupina je taková, že vědí o své pohledávce, uznají ji a snaží se jí zaplatit (například pomocí splátkového kalendáře). To jsou tzv. slušní neplatiči. Druhá skupina neplatičů pohledávku uzná, jde o však tzv. slibotechny – peníze jsou již „na cestě“… Třetí skupina neplatičů je poněkud extremistická – svou pohledávku neuznají, zapírají jí, lžou a nehodlají zaplatit. Třetí skupina je evidentně ta nejproblematičtější.
Přejeme Vám život bez dluhů 🙂